194 srdcí odvahy: Soutěž, která spojuje historii s odolností

Vojáci z Krajského vojenského velitelství Pardubice, kteří jsou zapojení do projektu POKOS (Příprava občanů k obraně státu), uspořádali branně-vědomostní soutěž pro žáky druhého stupně základních škol z celého Pardubického kraje. Akce měla nejen široké zaměření, ale i hluboký historický přesah. Konala se v prostorách Památníku Zámeček a Larischovy vily v Pardubičkách, tedy na místech, která nesou tíhu tragických událostí z období nacistické okupace.

Soutěž nesla název „194 srdcí odvahy“ – připomínku 194 československých vlastenců, kteří byli v období od 3. června do 9. července 1942 na Zámečku popraveni. Tyto popravy měly být kolektivním trestem a demonstrací síly nacistického režimu, jehož cílem bylo zastrašit obyvatelstvo a odradit ho od další spolupráce s odbojem. Larischova vila, kde se část soutěže také odehrávala, sloužila tehdy jako sídlo nacistické pořádkové policie. Po vyhlazení Ležáků zde muži i ženy z této vesnice strávili poslední hodiny života, než byli na Zámečku zastřeleni.

„Soutěžící letos měli možnost rozšířit si historické znalosti a poznat příběh protinacistického odboje na Pardubicku. Na všech stanovištích pak předvedli skvělé výkony – z pohledu na lanovou překážku by znervózněl i nejeden dospělý,“ uvedl ředitel Památníku Zámeček Viktor Janák. 

Jednou z klíčových disciplín soutěže byl orientační běh, který připravil Klub orientačního běhu OK Lokomotiva Pardubice. Děti se vydaly na trať dlouhou přibližně 3,5 kilometru, vedoucí okolím městské části Pardubičky. Jejich úkolem bylo najít devět kontrolních bodů, označených typickými lampiony a každý průchod potvrdit elektronickým čipem. Disciplína prověřila nejen fyzickou kondici, ale především schopnost orientace v terénu, práci s mapou a týmovou spolupráci. Některým družstvům chvíli trvalo, než se zorientovala a některá si neplánovaně přidala pár kilometrů navíc. I přes drobné bloudění se však všem týmům podařilo trať úspěšně dokončit.

Mezi netradiční, ale zábavnou disciplínu patřila „semaforová abeceda“. Zde se soutěžící v týmu rozdělili na dvě části – vysílací a přijímací – tak, aby mezi nimi byla zajištěna vizuální komunikace. Za pomoci signalizačních praporků pak přenášeli zašifrovanou zprávu z jedné strany na druhou. Každý pohyb praporků odpovídal konkrétnímu písmenu podle semaforové abecedy. 

Za nejnáročnější disciplínu celé soutěže byla jednoznačně označena lanová překážka, která vedla přes železniční vlečku přímo vedle Larischovy vily. Tato výzva prověřila nejen fyzickou zdatnost, ale především odvahu a schopnost překonat vlastní strach. Účastníci se museli jednotlivě vydat na úzké lano natažené nad hlubokou prohlubní, kde každý krok znamenal boj s rovnováhou i se sebou samým. První krok býval nejtěžší – pohled dolů na koleje a prostor pod nohama dokázal znejistit i ty nejodvážnější. Zkušení instruktoři z vojenské hasičské jednotky Týniště nad Orlicí je jistili a podporovali.

Atraktivní a zároveň velmi realistickou disciplínu připravil Český červený kříž. Dětem nasimuloval krizovou situaci pomocí plastického maskování zranění, které působilo až znepokojivě věrohodně. Soutěžící se ocitli uprostřed „nehody“, kde bylo jejich úkolem poskytnout první pomoc a zvládnout celou scénu jako skuteční záchranáři. Na místě je čekala žena s masivním krvácením na ruce, muž s poraněním hlavy a příznaky otřesu mozku, a další žena, která byla v těžkém psychickém šoku – hystericky křičela o pomoc a nebyla schopna spolupráce. Děti musely rychle vyhodnotit situaci, správně ošetřit zraněné, zavolat záchrannou službu a zároveň zklidnit psychicky rozrušenou osobu tak, aby neohrožovala sebe ani ostatní.

Jednou z klasických disciplín soutěže byla střelba z vojenské vzduchovky na terč. Tuto aktivitu odborně vedli členové Klubu výsadkových veteránů gen. Klemeše Chrudim. Každý žák si mohl vyzkoušet střelbu pod dohledem zkušených bývalých profesionálních vojáků, naučit se správné držení zbraně, zamíření i základní pravidla bezpečnosti. Pro mnohé děti to byla vůbec první zkušenost s tímto druhem střelby.

Mezi další disciplíny patřila silová dráha, která prověřila fyzickou zdatnost soutěžících. Děti na trati překlápěly těžkou pneumatiku, cvičily sedy-lehy, dřepy a kliky, a nakonec musely slalomem přenést bedny plné písku. Na jiném stanovišti si procvičili hod granátem na cíl, nebo si zastříleli na airsoftové střelnici. Soutěžící prošli také hvězdicovou azimutovou cestu s šifrou, která spojila orientaci v terénu s logickým myšlením.

Nechyběl ani test POKOS, který prověřil nejen schopnost uvažovat v krizových situacích, ale prověřil jejich znalosti z historie, zejména z období heydrichiády. Test měl za cíl propojit současné bezpečnostní znalosti s historickým vědomím.

Skoro všechna stanoviště odborně podporovali vojáci aktivní zálohy pardubické jednotky. Jejich přítomnost dodala soutěži nejen profesionální zázemí, ale i autentickou atmosféru vojenského výcviku. 

„Tuto soutěž pořádáme především pro děti, abychom jim mohli předat praktické zkušenosti a ukázat jim, jak se zachovat v různých životních situacích. Orientační běh je skvělým příkladem spojení pohybu s logickým myšlením – děti se učí pracovat s mapou, rozhodovat se v terénu a zároveň si užívají přírodu. První pomoc není jen o obvazech a náplastech. Je to o odvaze, schopnosti převzít odpovědnost a pomoci druhému v krizové chvíli. Lanová překážka zase prověřuje nejen rovnováhu, ale i vnitřní sílu – rozhodnutí nevzdat se, i když člověk cítí strach. Při střelbách, ať už ze vzduchovky nebo airsoftových zbraní, si děti uvědomují, že za každým výstřelem musí být klid, rozvaha a respekt k pravidlům. Mnohé disciplíny jim také ukázaly, jak zásadní může být komunikace v náročných podmínkách, kdy se nelze spoléhat na moderní technologie a kdy je třeba fungovat jako jeden tým“, dodala na závěr kapitánka Tereza Kembická z Krajského vojenského velitelství Pardubice, která měla celou soutěž na starosti. 

Celá soutěž by nemohla proběhnout v takové kvalitě bez podpory těch, kteří věří v smysluplnost podobných akcí. Velké díky patří Památníku Zámeček a městskému obvodu Pardubičky, díky nimž se soutěž mohla konat na místech s hlubokým historickým významem. Pardubický kraj podpořil akci poskytnutím občerstvení a věcných cen pro soutěžící. Československá obec legionářská věnovala v roce 2022 do soutěže putovní pohár pro vítěze, který se stal symbolem celé akce. Vězeňská služba Pardubice přispěla nejen svou přítomností, ale i milým gestem – dětem přivezla plyšové hračky, které pro ně vyrobili sami vězni. Poděkování patří také společnosti Foxconn, která obohatila soutěž drobnými upomínkovými předměty, jež dětem zůstaly jako památka na den plný zážitků, výzev a nových zkušeností.