Losování výherců lednové soutěže a správné odpovědi

leden
  • 9.2.2026
  • Klára Semerádová

Lednová vědomostní soutěž POKOS byla ukončena a vylosovali jsme 3 výherce. 

Lednovými výherci jsou: 🥳🎆 

Julie Elen Remešová, ZŠ UNESCO, Uherské Hradiště

Agáta Křivákova, ZŠ Lesní, Liberec

Anna Trmalová, ZŠ UNESCO, Uherské Hradiště

Výherkyním blahopřejeme a zasíláme drobnou cenu. 🎁🎁🎁

Všem těm, kteří nevyhráli děkujeme za účast a nezapomeňte se zúčastnit další soutěže!

A jaké byly správné odpovědi?

1) Otázka z oblasti zahraničních misí a operací ozbrojených sil ČR

Mnohonárodní mírová operace NATO na území Kosova byla v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 zahájena 12. července 1999 pod názvem Joint Guardian. Od dubna 2005 operace nese název Joint Enterprise.

Hlavním úkolem mírových sil KFOR je přispívat k vytváření a udržování bezpečného prostředí, které umožní pokračování mírového procesu a demokratického vývoje země bez přítomnosti mnohonárodních vojenských jednotek.

K dlouhodobým cílům patří podpora příslušníků misí OSN (UNMIK) a Evropské unie (EULEX).

Česká republika vyslala do Kosova v červenci 1999 průzkumnou rotu, která byla dislokovaná nejprve na základně Gornji Šibovac (škola) a později se přesunula na základnu Šajkovac (vodárna). Průzkumnou rotu nahradil v letech 2002 – 2005 společný česko-slovenský prapor. Od srpna 2005 do července 2006 velela Česká republika jako vedoucí stát Mnohonárodní brigádě Střed a Mnohonárodnímu úkolovému uskupení Střed. Od poloviny roku 2005 do října 2011 byl na základně Šajkovac dislokován kontingent AČR. Letectvo AČR se zapojilo do plnění úkolů mise KFOR letounem An-26 (1999 – 2001) a vrtulníky Mi-17 (2007). Od roku 2011 do současnosti působí české úkolové uskupení v rámci velitelství KFOR v kosovské Prištině.

Další informace:

  • AČR - https://mise.mo.gov.cz/aktualni-mise/kosovo/kosovo-kfor-245876/
  • NATO - https://jfcnaples.nato.int/kfor
  • KFOR's role in Kosovo - https://www.youtube.com/watch?v=yfJdhCrHXiw
  • KFOR 25th Commemoration Day - https://www.youtube.com/watch?v=J6AVJaFQiIM
zdroj: nato.int

2) Otázka z historie

Naše národní barvy jsou tři – bílá, červená a modrá.

Podle heraldických pravidel se oficiální státní barvy odvozují ze státního znaku, přičemž jejich pořadí odpovídá významu jednotlivých prvků. Nejdůležitější je barva erbovního znamení, druhá pak barva štítu. Kovové barvy se přitom nahrazují běžnými barvami – zlatá žlutou a stříbrná bílou.

V případě českého znaku, jehož symbolem je od 13. století stříbrný (tedy bílý) lev v červeném poli, se tak za tradiční české barvy považují bílá a červená. Tyto barvy se používaly i po vzniku Československa, například na hraničních závorách. Protože však stejné barvy využívaly i sousední státy Polsko a Rakousko, mohlo docházet k záměně.

Z tohoto důvodu byla roku 1920 k bílé a červené přidána třetí barva – modrá, symbolicky spojená se znakem Moravy a zároveň se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Trojice barev bílá, červená a modrá se tak stala národními barvami Československa. V roce 1993 modrá barva tedy na vlajce zůstala jako barva reprezentující Moravu.

Tyto barvy se uplatňují i ve státních řádech a vyznamenáních: původní dvojice bílá a červená náleží k nejvyššímu státnímu vyznamenání – Řádu Bílého lva (založenému roku 1922), zatímco trojice bílá, červená a modrá je spojena s Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, udělovaným od roku 1990.

Další informace:

velký státní znak
malý státní znak
státní vlajka

3) Otázka z oblasti bezpečnostního systému ČR

Česká republika disponuje třemi zpravodajskými službami - dvěma civilními zpravodajskými službami – Bezpečnostní informační službou (BIS) a Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a jednou vojenskou - Vojenské zpravodajství (VZ). Jejich úkolem je včas odhalovat bezpečnostní hrozby a rizika, zejména prostřednictvím získávání, shromažďování, zpracovávání, vyhodnocování a distribuce důležitých informací týkajících se bezpečnosti státu. Disponují zvláštními pravomocemi, používají specifické zpravodajské metody a jejich zaměření se týká jak reálných faktů, situací a podmínek, tak i potenciálních hrozeb a rizik, které mohou pocházet z ČR, nebo ze zahraničí. Žádná z českých zpravodajských služeb nemůže vyšetřovat zločiny, může pouze informovat. Činnost zpravodajských služeb ve všech oblastech koordinuje a kontroluje vláda – ať už přímo (BIS), nebo prostřednictvím konkrétního ministerstva (ÚZSI, které spadá pod Ministerstvo vnitra ČR). 

Bezpečnostní informační služba (BIS) byla v současné podobě založena v červnu 1994 na základě zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, který ji ustanovil jako civilní zpravodajskou službou s celostátní vnitřní působností. Kromě vlastního získávání, shromažďování, analýzy, vyhodnocování a distribuce informací týkajících se bezpečnosti ČR zákonným adresátům  (kterými jsou např. prezident republiky, vláda ČR jako celek, nebo jednotliví ministři), ochraně jejího ústavního zřízení, demokratických principů, či ekonomických zájmů, odpovídá BIS také za ochranu před škodlivým působením cizích zpravodajských služeb na našem území (tzv. kontrarozvědná činnost), ochranu před organizovaným zločinem a ochranu před terorismem.  

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) vznikl rovněž v červnu 1994 (na základě zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky), na rozdíl od BIS však jde o zpravodajskou službu s vnějším (zahraničním, v praxi celosvětovým) působením, tedy tzv. (výzvědnou) rozvědku. Úkolem ÚZSI je získávání, shromažďování, analýza, ochrana a distribuce zpravodajsky důležitých informací, které se týkají České republiky v oblasti politiky, mezinárodních vztahů, ekonomiky nebo bezpečnosti, avšak pochází z území mimo ČR (pro konkrétní účely své činnosti může ÚZSI využít i území ČR a působit z něj).

Jedinou vojenskou zpravodajskou službou je Vojenské zpravodajství (VZ), které je součástí Ministerstva obrany ČR a je v přímé podřízenosti ministra obrany. Úkolem VZ je získávat, shromažďovat, zpracovávat, vyhodnocovat a zákonným adresátům (kterými jsou např. Prezident republiky, Vláda ČR jako celek, nebo jednotliví ministři) distribuovat informace o možném vojenském ohrožení ČR (včetně ohrožení teroristického, hrozeb ze strany organizovaného zločinu, nebo rizika sabotáže), dále informace o činnostech namířených proti obraně ČR a v neposlední řadě informace o činnostech ohrožujících utajované skutečnosti pro    obranu ČR. Vojenské zpravodajství na rozdíl od výše zmíněných služeb provádí svou činnost jak na území ČR, tak i v zahraničí.

Další informace:

  • BIS - https://www.bis.cz/
  • UZSI - https://www.uzsi.cz/
  • VZ - https://vzcr.gov.cz/
leden