Losování výherců únorové soutěže a správné odpovědi

Pokos
  • 6.3.2026
  • Radim Vaľko

Únorová vědomostní soutěž POKOS byla ukončena a vylosovali jsme 3 výherce. 

Lednovými výherci jsou: 🥳🎆 

Zdeněk Pícha, ZŠ T. G. Masaryka,  Uherské Hradiště - Mařatice

Dominik Jiří Kužela, SGaSOŠ a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kunovice

Anna Irene Pašková, ZŠ UNESCO, Uherské Hradiště

Výhercům blahopřejeme a zasíláme drobnou cenu. 🎁🎁🎁

Všem těm, kteří nevyhráli děkujeme za účast a nezapomeňte se zúčastnit další soutěže!

Zde jsou správné odpovědi:

1) Otázka z oblasti krizového řízení

Různé typy událostí mohou mít odlišný rozsah, závažnost i dopad na každodenní život. Některé z nich vyžadují pouze běžné postupy, zatímco jiné mohou vést k aktivaci speciálních mechanismů, které mají zajistit ochranu obyvatelstva. Právě proto je důležité rozlišovat mezi jednotlivými kategoriemi a vědět, jaké kroky mohou následovat.

Veřejné instituce, bezpečnostní složky i jednotlivé organizace se proto zaměřují na vytváření postupů, které pomáhají zajistit bezpečnost obyvatelstva a minimalizovat škody. Správné pochopení tohoto rozdílu je klíčové pro efektivní řízení a koordinaci opatření při ochraně obyvatelstva.

Mimořádná událost, je definována v zákoně o integrovaném záchranném systému jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace, je mimořádnou událostí, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpeční, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Další informace na:

  • Nejčastější otázky - HZS - https://hzscr.gov.cz/clanek/nejcastejsi-otazky.aspx?q=Y2hudW09NQ%3d%3d
  • Zákon č. 240/2000 Sb. Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

 

2) Otázka z historie

Během 2. světové války sehrála Československá zahraniční armáda v Británii významnou roli v protivzdušné obraně Spojeného království. Českoslovenští piloti, kteří po okupaci utekli do zahraničí, se zapojili do jedné z klíčových operací celé války.

Bitva o Británii vypukla 10. července 1940 a pokračovala až do konce října téhož roku. Šlo o první velký konflikt v dějinách, který se odehrál výhradně ve vzduchu. Německá Luftwaffe pod vedením Hermanna Göringa usilovala o vyřazení britského Královského letectva, aby mohla připravit cestu k plánované invazi do Británie, známé jako operace Seelöwe. Hlavním cílem Němců bylo získat vzdušnou nadvládu nad Lamanšským průlivem i samotným britským územím.

koncem října 1940 Němci pochopili, že nejsou schopni dosáhnout svého cíle a zničit britské letecké síly, začali proto své akce omezovat na nálety podnikané v noci. Bitva o Británii je tak považována za první velký neúspěch nacistického Německa ve druhé světové válce. Přestože vyčíslení ztrát v dané etapě druhé světové války se liší, zmiňuje se, že Luftwaffe během celé bitvy o Británii ztratila mezi 1 887 až 1 918 letadly a 2 662 letců. Ztráty britských vzdušných sil byly přitom poloviční a kolísaly mezi 1 012 až 1 023 letadly. Statistiky také konstatují, že ve střetnutí padlo pravděpodobně 537 pilotů britských vzdušných sil. 

Významnou roli sehráli také českoslovenští letci, kteří podle počtu nasazených mužů tvořili čtvrtou největší zahraniční skupinu v celé bitvě. Na anglické obloze tehdy bojovali nejen v řadách britských perutí (a také jedné polské), ale především ve vlastních, československých. Jedním z nejúspěšnějším československým letcem v bitvě o Anglii byl Josef František, který měl přezdívku Osamělý vlk. Jen v poslední fázi bitvy o Británii v září 1940 zaznamenal 17 prokázaných sestřelů za 28 dnů. Šestadvacetiletý pilot zemřel v říjnu 1940, když jeho stroj havaroval při návratu z hlídkového letu.

Další informace:

 

Zdroj: https://www.iwm.org.uk/
Zdroj: https://www.iwm.org.uk/

3) Otázka z oblasti Armády České republiky

Moderní armády jsou složeny z různých typů jednotek a specializací, které společně zajišťují obranyschopnost státu. Armáda České republiky není výjimkou. Její jednotlivé části se zaměřují na odlišné úkoly – od pozemních a vzdušných bojových operací, přes logistiku a zdravotnictví, až po speciální operace.

Aby byla armáda schopná reagovat na široké spektrum hrozeb, je rozdělena do několika hlavních složek, které spolu úzce spolupracují, ale každá z nich má vlastní specifické poslání, výcvik i výzbroj. Dohromady tvoří základ obranného systému Armády České republiky.

Vzdušné síly - Hlavním úkolem Vzdušných sil AČR je ochrana vzdušného prostoru státu. Jednotky a útvary vzdušných sil tento úkol plní v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATO Integrated Air and Missile Defence System, NATINAMDS), v případě ohrožení je systém podpořen aktivací Národního posilového systému protivzdušné obrany.

Pozemní síly - Pozemní síly zajišťují taktickou úroveň velení a řízení a organizuje přípravu sil a prostředků. Požadovaného efektu mimo jiné dosahuje vhodnou kombinací použití mechanizovaných, výsadkových, tankových a lehkých motorizovaných jednotek. 

Speciální síly - Speciální síly jsou vojenským nástrojem k prosazování zájmů České republiky jak v míru, tak v krizi. Jedná se primárně o národní nástroj vhodný k plnění politicky citlivých úkolů nebo úkolů spojených s vysokou mírou rizika.

Informační a kybernetické síly - Spolupracují s dalšími prvky kybernetické bezpečnosti a obrany České republiky. Je schopné plánovat, koordinovat a řídit plné spektrum operací v kybernetickém prostoru a informačním prostředí a podílet se na civilně-vojenské spolupráci. Vytváří a sdílí společný obraz situace v kybernetickém prostoru. Poskytuje podporu nejvyššímu velení armády v oblasti strategické komunikace.

Teritoriální síly - Teritoriální síly AČR v rozsahu své působnosti zabezpečují ochranu a obranu území České republiky. Disponují schopností k plnění úkolů při zajišťování obrany proti vnějšímu napadení a plnění úkolů při zajištění vnitřní bezpečnosti.

Velitelství pro operace - Odpovídá za národní velení a řízení, ekonomickou, logistickou a právní podporu těchto sil a prostředků. Vede trvalý přehled o situaci v zájmových prostorech a prostorech nasazení Ozbrojených sil České republiky. Je gestorem výběru přípravy a vyslání vojáků do pozorovatelských a jiných mírových operací zejména OSN.

Další informace a rozsáhlejší dělení armády:

  • Struktura AČR - https://acr.mo.gov.cz/_struktura/default.htm