Školení POKOS pro pedagogické pracovníky se zaměřením na kyberbezpečnost

Školení POKOS
  • 13.2.2025
  • Petr Valtera
  • Tereza Kembická

Školení POKOS pro pedagogické pracovníky se zaměřením na kyberbezpečnost

Třicítka pedagogických pracovníků základních a středních škol z okolí Ústí nad Orlicí a Hlinska a zaměstnanců městských úřadů těchto měst se zúčastnilo školení v oblasti přípravy občanů k obraně státu. S vývojem společnosti dochází i k proměnám bezpečnostního prostředí a objevují se nové hrozby pro základní hodnoty člověka a také metody k jejich ochraně. Z tohoto důvodu se Krajské vojenské velitelství Pardubice rozhodlo zareagovat na současnou situaci a připravilo posluchačům školení zaměřené na prevenci rizikového chování v prostředí kyberprostoru pro běžného uživatele.

Hlavním cílem školení POKOS je dosažení takového stavu, aby každý občan České republiky cítil svoji odpovědnost za zajišťování obrany státu a byl k obraně připraven. Občané by měli znát roli armády v bezpečnostním systému státu a její vztah k integrovanému záchrannému systému nebo ke kolektivní bezpečnosti. Proto bylo také jedním z cílů školení informovat pedagogické pracovníky o dobrovolném převzetí branné povinnosti, zaměřit se na základní pojmy POKOS a vysvětlit jim, že promítnutí těchto témat do výuky branně-bezpečnostní problematiky na školách má smysl. 

„Dnešní doba je jiná než před třiceti lety. Nynější děti jinak přemýšlejí, mají jiné zájmy a my se snažíme při školení učitelů zdůraznit některá témata, která se týkají současné problematiky“, řekl v úvodu prap. Habart z Krajského vojenského velitelství Pardubice. „Právě z důvodu nízké informovanosti a neznalosti uživatelů, jak se ve virtuálním prostředí chovat, připravilo Krajské vojenské velitelství Pardubice na začátku února 2025 školení POKOS se zaměřením na kybernetickou bezpečnost.“

Kybernetická bezpečnost se v dnešní době týká úplně každého člověka. Útoky na uživatele komunikačních zařízení bývají čím dál častější. Únik citlivých informací může pro běžného uživatele znamenat nejen finanční ztráty, ale zároveň ohrozit celkovou kritickou infrastrukturu státu.

Nejslabším článkem kybernetické bezpečnosti je nepoučený uživatel. Po absolvování školení by pedagogičtí pracovníci měli rozumět tomu, jakou hraje roli v systému kybernetické bezpečnosti organizace, kde pracují. Měli by umět bezpečně a zodpovědně využívat pracovní zařízení a portály, odhalit podezřelé e-maily a potenciálně nebezpečné přílohy a také rozpoznat obvyklé kybernetické útoky na běžné uživatele.

Útočníci často používají jako nástroj k útoku moment překvapení a ovlivňování emocí uživatelů s úmyslem získat důvěrné či interní informace. Manipulace uživatelů se v kyberprostoru obecně nazývá sociální inženýrství. Jednou z nejčastějších metod je pak metoda „phishing“. Maskují se například jako tzv. oznámení, že je kapacita naší e-mailové adresy plná a je potřeba kliknout na přiložený odkaz k přihlášení se do svého účtu a pokud to neuděláme, nebudou nám chodit zprávy. Odcizené přihlašovací údaje poté útočník zneužije k průzkumu uživatelských oprávnění. Na tomto školení se pedagogičtí pracovní dozvěděli, jak takové metody sociálního inženýrství rozpoznat. 

„On-line služby a portály v dnešní době vyžadují, aby si uživatel zvolil relativně bezpečné heslo. Ochranné mechanismy dohlíží na to, že má heslo určitý počet znaků, zpravidla alespoň 12, vyskytují se v něm velká i malá písmena, číslice a speciální symboly. Snažíme se občany naučit využívat tzv. frázová hesla. Heslo totiž nemusí být jen náhodná pomůcka, ale může fungovat jako paměťová šifra. Zadíváme se na nějaký předmět nebo místnost a popíšeme si to v hlavě, pak už záleží na kreaci uživatele, kdy danou věc popíše začátečními písmeny či číslicemi. Zároveň se snažíme seznámit je se správci hesel. To jsou počítačové programy, které dokážou hesla vymýšlet, ukládat je na bezpečném šifrovaném místě a v případě potřeby hesla vydávat uživateli“, okomentoval školení lektor npor. Tomáš Drábek, který působí u armády jako voják aktivní zálohy a zároveň se zabývá touto problematikou v civilním zaměstnání.

Odemykání mobilních zařízení bychom také neměli podceňovat, protože při ztrátě či odcizení takového zařízení by to pro uživatele mohla být katastrofální ztráta. Npor. Drábek se posluchačům snažil vysvětlit, jak nejefektivněji zhodnotit tradiční metody odemykání. A že například zvolení prstového odemykání ať již to je opsání písmene pomocí teček na displeji nebo otisk prstu, není již v dnešní době vždy bezpečné. Podle npor. Drábka se jako vhodnější způsob odemykání jeví pečlivě zvolené heslo.

V neposlední řadě byli účastníci upozorněni na nebezpečí při využívání veřejných internetových sítí a s jakými úskalí se mohou setkat. 

„Věřím, že pedagogičtí pracovníci odcházeli ze školení nejen s praktickými radami a doporučeními pro každodenní práci ať již v soukromém nebo pracovním procesu, ale také se dozvěděli nějaké tipy, jak poučit žáky a studenty při pohybu v kyberprostoru například při využívání sociálních sítí. V tomto roce jsme již kyberbezpečnost zařadili do projektových dní POKOS na základních a středních školách“, dodala kpt. Tereza Kembická z Krajského vojenského velitelství Pardubice.