Losování výherců květnové vědomostní soutěže a správné odpovědi

červen POKOS
  • 1.6.2026
  • Radim Vaľko

Květnová vědomostní soutěž POKOS byla ukončena a vylosovali jsme 3 výherce. 

Květnovými výherci jsou: 🥳

Matouš Růžička, Základní a mateřská škola Ludgeřovice

Anežka Mrkvičková, Základní škola Luhačovice 

Sofie Hanáčková, Základní škola UNESCO

 

Výhercům blahopřejeme a zasíláme drobnou cenu. 🎁🎁🎁 

Všem těm, kteří nevyhráli děkujeme za účast a nezapomeňte se zúčastnit další soutěže!

Zde jsou správné odpovědi:

1) Otázka z informační domény a hybridního působení 

Tato otázka se zaměřuje na pojem, který hraje významnou roli v  mediální gramotnosti i v  kritickém myšlení. V online prostředí se často objevují informace, jejichž cílem není informovat, ale ovlivnit způsob, jakým lidé přemýšlejí nebo jednají. Tento jev může mít výrazný dopad na společnost, a proto je důležité vědět, jak se mu říká a proč je dobré ho umět rozpoznat.

Pojem „dezinformace“ znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají. 

Důležité je ověřovat zdroje a fakta, zejména před sdílením informací na sociálních sítích. Spolehlivější orientaci poskytne porovnání zpráv z více důvěryhodných médií. Pozornost je potřeba věnovat i obrázkům a videím, které mohou být upravené. Průběžné vzdělávání pomáhá lépe rozpoznávat dezinformační taktiky.

Další informace na:

  • https://euhrou.cz/materialy/jak-poznat-dezinformace-a-jak-proti-nim-bojovat/
  • https://mv.gov.cz/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx
  • https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20250603STO28720/dezinformace-10-kroku-jak-chranit-sebe-a-ostatni
POKOS
Zdroj: vygenerováno umělou inteligencí

2) Otázka z historie 

Osvobození Plzně bylo výsledkem postupu spojeneckých sil, přičemž konkrétní jednotka i její velitel sehráli klíčovou roli v závěrečných dnech konfliktu. Tyto události si lidé každoročně připomínají během květnových oslav, které se ve městě konají i letos. Tento rok to bude 81. výročí. 

Americká 3. armáda, které velel generál George S. Patton vstoupila v dubnu 1945 na území západních Čech a během tří týdnů osvobodila přes devět tisíc kilometrů čtverečních. Do bojů zasáhly sbory V. a XII. s celkovou silou asi 150 000 vojáků, včetně několika obrněných a pěších divizí. 

Po osvobození Aše, Hranic, Františkových Lázní a Chebu musely americké jednotky do konce dubna vyčkávat kvůli původní demarkační linii. Ta byla 30. dubna po dohodě se Sověty posunuta na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice, aby bylo možné krýt postup do Rakouska. Útok do vnitrozemí byl zahájen 5. května a Američané rychle osvobodili řadu měst včetně Domažlic, Klatov, Mariánských Lázní a Plzně. Do 7. května dosáhli stanovené demarkační linie a pokračovali průzkumem dále do Čech.

Ztráty americké armády se liší podle zdrojů, ale zahrnují stovky padlých a zraněných, přičemž německé ztráty byly pravděpodobně výrazně vyšší. 

Po válce vznikla řada pietních míst připomínajících americké osvoboditele, z nichž mnohá byla po roce 1948 odstraněna. Teprve po roce 1989 se tato místa začala obnovovat a vznikala i nová, aby připomínala padlé americké vojáky v západních a jihozápadních Čechách.

Další informace:

  • https://edu.ceskatelevize.cz/video/15548-rok-1945-osvobozeni-zapadnich-cech-americkou-armadou
  • https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/osvobozeni-zapadniho-jihozapadniho-uzemi-ceskoslovenska-1945

 

POKOS
Zdroj: VHÚ Praha

3) Otázka z oblasti mezinárodní politické systémy

Rada bezpečnosti OSN přijímá rozhodnutí, jež mohou ovlivnit chod mezinárodních vztahů, řešení konfliktů globální stabilitu. Některé státy v ní však disponují zvláštním právem, které jim umožňuje zásadním způsobem ovlivnit výsledky hlasování.

Toto postavení stálých členů vychází z poválečného uspořádání, kdy právě tyto mocnosti sehrály klíčovou roli při vzniku poválečného bezpečnostního systému. 

Stálí členové s právem veta:

Spojené státy americké 

Velká Británie

Francie

Ruská federace

Čínská lidová republika

Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas, ale rozhodnutí o podstatných záležitostech vyžadují devět hlasů včetně kladných hlasů všech pěti stálých členů. Toto pravidlo, označované jako „jednomyslnost velmocí“, je běžně známé jako právo veta. Právo veta již v minulosti využil každý z pěti stálých členů. Postupně se vyvinula praxe, která umožňuje, aby se některý ze stálých členů hlasování zdržel, aniž by tím zabránil přijetí rezoluce. V posledních letech sílí tlak na reformu práva veta i celého rozhodovacího mechanismu Rady bezpečnosti.

Další informace :

  • https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/osn/uvod_do_osn/rada_bezpecnosti_osn_un_security_council.html
  • https://osn.cz/osn/organizacni-struktura/
  • https://mv.gov.cz/clanek/rada-bezpecnosti-organizace-spojenych-narodu.aspx