- 12.5.2026
Vědomostní soutěž Bezpečnost začíná v hlavě ... 3 byla ukončena. Tímto děkujeme všem zúčastněným za odpovědi!
Z došlých odpovědí do soutěže jsme vylosovali 3 výherce, kterým blahopřejeme a zasíláme drobnou cenu.
🏆Slavomír Chroust, Prackovice nad Labem
🏆Daniela Petrtýlová, Praha
🏆Klára Janáčová, Lidečko
Zde jsou správné odpovědi:
1. Co se rozumí pod pojmem Hybridní hrozby?
Odpověd:
Hybridní hrozby jsou fenoménem vyplývajícím z konvergence a propojení různých prvků, které společně tvoří komplexnější a vícerozměrnější hrozbu.
To, co rozumíme pod hybridní hrozbou, je primárně metoda, způsob, jakým je vedena konfrontace, respektive konflikt. Tento způsob vedení konfliktu představuje širokou, komplexní, přizpůsobivou a integrovanou kombinaci konvenčních a nekonvenčních prostředků, otevřených a skrytých aktivit, majících primárně charakter nátlaku a podvratné činnosti, které jsou prováděny vojenskými, polovojenskými a různými civilními aktéry.
Více na:
Co jsou hybridní hrozby - Centrum proti hybridním hrozbám
2. Co je to hoax a jak ho poznáte?
Odpověď:
Hoax je zpráva, která se snaží šířit paniku, vyděsit nás, postrašit a přimět k unáhleným a často iracionálním reakcím. Obsahem hoaxu může být např. varování před neexistujícím nebezpečím, nepravdivé či zkreslené informace o aktuálních civilizačních problémech, ale také např. různé druhy nebezpečných návodů či tipů.
Více na:
3. Co znamená pojem „sociální inženýrství“ v kontextu kybernetické bezpečnosti?
Odpověď:
Všechny techniky sociálního inženýrství jsou založeny na specifických způsobech lidského rozhodování známých jako kognitivní chyby úsudku. Jednoduše řečeno, hacker útočí na nejslabší článek zabezpečení jakéhokoliv systému – na člověka. Proč je člověk tou největší slabinou? Protože není strojem, který lze bezpečně naprogramovat, ale živým jedincem, který jedná na základě svých zkušeností, znalostí a emocí. Útočník tak může pomocí specifické přípravy a psychologické manipulace ovlivnit některá rozhodnutí člověka tak, že provede určitou konkrétní činnost, které by se za jiných okolností nedopustil.
Více na:
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - Sociální inženýrství
4. Jak funguje vishing?
Vishing (voice phishing) neboli phishing po telefonu je typ útoku, který používá hlasový hovor a techniky sociálního inženýrství. Útočníci se prostřednictvím podvodného telefonátu snaží získat citlivé nebo platební údaje, případně vás rovnou přimět k převodu peněz.Útočníci se v telefonátu často vydávají za pracovníky legitimní organizace, banky nebo dokonce za zaměstnance policie či úřadů. Typický, pro tento typ útoku, je tlak a práce se strachem.
Více na:
Vishing: Proč je lidský hlas účinnější než malware? | Kyberbezpečnost na MUNI
5. Jaký je rozdíl mezi pojmy ransomware a malware?
Ransomware - škodlivý kód, který po spuštění zašifruje všechna data na zařízení tak, že k nim uživatel ztratí přístup. Klíč k jejich dešifrování drží pouze útočník. Po dokončení šifrování zobrazí ransomware zprávu s oznámením, že data jsou nyní nepřístupná či nečitelná a jedinou možností, jak je získat zpět, je zaplacení výkupného – obvykle v kryptoměnách. Výše požadované částky bývá přizpůsobena finančním možnostem oběti. U jednotlivců se pohybuje v řádu tisíců až desítek tisíc korun, zatímco u firem může jít o výrazně vyšší sumy.
Malware je typ softwaru, který má za cíl poškodit zařízení nebo narušit jeho normální provoz.
Více na:
Ransomware | Kyberbezpečnost na MUNI
6. Jaký je rozdíl dezinformací a misinformací?
Pojem „dezinformace“ znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají.
Misinformace je nesprávná nebo zavádějící informace, která není šířena ani systematicky, ani úmyslně s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří ji přijímají. Ačkoliv se jedná o neutrální jev, mohou misinformace v případech, kdy jsou šířeny ve velkém rozsahu a bez náležité opravy, vést ke stejnému výsledku, jako dezinformace – tedy k přijetí rozhodnutí nebo osvojení názorů na základě nepravdivých informací.
Více na:
Definice dezinformací a propagandy - Ministerstvo vnitra České republiky
Dezinformace a propaganda - ČT edu - Česká televize
